Ve Studii denního osvětlení a proslunění zpracované Ing. Miroslavem Čermákem v říjnu 2023 (dále jen „Studie osvětlení a proslunění“), která je součástí spisu a je okomentována v dalším bodě, je jako podpůrný argument uvedeno umístění stavby v proluce. Tuto skutečnost lze akceptovat, nelze však akceptovat navržený záměr v této proluce, neboť ten nesplňuje parametry, které posouzení stavby v proluce vyžaduje. V metodické pomůcce Ministerstva pro místní rozvoj, která je k dispozici na stránkách Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – Metodická pomůcka k umisťování staveb v prolukách (gov.cz), je uvedeno:
„Smyslem výše uvedených ustanovení obsahujících pojem „proluka“, je umožnit doplnění stávající souvislé zástavby vhodnou stavbou (budovou) při respektování všech urbanistických a architektonických zásad a zároveň zajistit vhodné podmínky pro vnitřní prostředí staveb (např. denní osvětlení a proslunění) včetně zajištění nerušeného užívání sousedních staveb a pozemků. Pojem „stávající souvislá zástavba“ je nutno v daném kontextu chápat jako zástavbu řadovou, tzn., že jednotlivé stavby (budovy) mají štítové zdi těsně u sebe, jedna na druhou navazují. V zástavbě rodinných domů se prolukou rozumí také nezastavěný pozemek v souvislé řadě pozemků stávajících rodinných domů včetně volného pozemku na nároží ulic, určený k zástavbě rodinným domem.“
Stávající souvislá zástavba je v ulici Letců, na kterou nová zástavba zčásti navazuje, ovšem část v ulici Gočárova již není naplněním stávající souvislé zástavby, neboť ta se v předmětné části ulice Gočárova nenachází – je zde např. Vila Anička, nikoliv řadová zástavba domů.
Dále je v metodickém návodu uvedeno následující: „Na stavbu umisťovanou do proluky se nevztahuje věta první § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., tj. neplatí pro ni stanovený požadavek na odstupy mezi stavbami. Základním požadavkem však je, že se umisťovanou stavbou skutečně doplňuje stávající souvislá zástavba, která předurčuje objemové parametry umisťované stavby, což je smyslem ustanovení o proluce, včetně proluky nárožní. Musí se jednat o doplnění celku o v zásadě stejnorodou část. Předpokladem pro použití ustanovení o umisťování staveb v prolukách je tedy přítomnost existujících sousedních staveb, které nějakým způsobem předem determinují objem, výšku a půdorys nové zástavby (určují charakter zástavby).“
Z metodické pomůcky jasně vyplývá, že stavba v proluce musí naplňovat parametry stávající souvislé zástavby, což je splněno v části záměru přiléhajícímu k zástavbě v ulici Letců, ovšem část záměru, která od stavební čáry v ulici Letců výrazně ustupuje a dále pokračuje v ulici Gočárova třída, aniž by tato část navázala na štít sousední stavby, již parametry souvislé zástavby neplní.
Zároveň nejsou splněny výškové regulativy ve vazbě ke stávající zástavbě, když se záměr v ulici Gočárova třída výrazně zvyšuje oproti stávající zástavbě a nemůže tak naplnit parametry stavby v proluce. Stejně jako půdorysné rozměry, ty okolním stavbám neodpovídají již vůbec, jak je patrné z výkresové části dokumentace – část zástavby v ulici Gočárova třída má směrem do vnitrobloku hloubku 25,35 m, zatímco stávající stavby v ulici Letců, na které má záměr při doplnění proluky navazovat, mají do vnitrobloků hloubku max. 12 m. Nemožnost označit stavbu za stavbu v proluce jednoznačně vyplývá ze zákresu na situaci širších vztahů, kdy se část záměru na rohu ulice Letců i v ulici Gočárova třída parametrům zástavby v proluce zcela vymyká – nekoncepčně ustupuje od stavební čáry v ulici Letců a v ulici Gočárova třída zcela nekoncepčně navrhuje stavbu o rozměrech neodpovídající okolní zástavbě v proluce.
