V následujících příspěvcích bychom Vás rádi seznámili s našimi připomínkami k podanému záměru – ,,Rezidence Letců’’, které jsme sepsali s odborníkem na stavební právo. Jedná se o odbornější čtení, ale z našeho pohledu je tato část naprosto zásadní pro dokreslení celé situace. Je nutné aby si město / architekt – projektant ,,Rezidence Letců’’ uvědomili kontext řešeného území. Je naprosto zásadní, aby zde nebylo opakováno předchozí selhání při povolení stavby Gočárova třída 1297/15. Nedovolme vytvoření nebezpečného precedentu, který by mohl být dále aplikován po celém městě Hradec Králové.
Fakt, že se jedná o problematiku v širším měřítku a nejde pouze o přístup vlastníka a města ke kulturní památce vile Aničce, bychom prvně rádi demonstrovali na přístupu Odboru územního plánování a jeho vyjádření k podanému záměru, viz níže.
ÚZEMNÍ PLÁN – ZÁVAZNÉ STANOVISKO ODBORU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ MHK
Závazné stanovisko úřadu územního plánování – odboru hlavního architekta Magistrátu města Hradec Králové zn. MMHK/193500/2023/HA/SM ze dne 21.6.2023 neobsahuje jednoznačné odůvodnění záměru s územně plánovací dokumentací. Z hlediska souladu záměru s Územním plánem Hradce Králové úřad územního plánování uvedl pouze strohý soulad s funkčním využitím, aniž by podrobně rozvedl úvahy, kterými byl při tvorbě závazného stanoviska veden. Úřad územního plánování se vůbec nezabýval problematikou charakteru území, když ten je definován v § 19a stavebního zákona: „Charakter území se určuje zejména podle funkčního využití, struktury a typu zástavby, uspořádání veřejných prostranství, dalších prvků prostorového uspořádání a urbanistických, architektonických, estetických, kulturních a přírodních hodnot území, včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb, a to především vymezením v územně plánovací dokumentaci.“. Pokud je charakter území vázán na územně plánovací dokumentaci, měl by se úřad územního plánování souladem s charakterem území jednoznačně zabývat.
Strohé konstatování souladu záměru s cíli a úkoly územního plánování také nemůže obstát, neboť žádné úvahy zde úřad územního plánování neuvádí. Jedním z úkolů územního plánování je „stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb a veřejných prostranství; stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a na využitelnost navazujícího území“.
Úřad územního plánování na hodnocení záměru z hlediska prostorového uspořádání a návaznosti na okolní zástavbu zcela rezignoval.
Navržený záměr je v části do ulice Gočárova třída v rozporu s parametry okolní zástavby. Z hlediska charakteru zástavby se v rámci projektové dokumentace snaží autor navázat stavbu především k protilehlé stavbě Gočárova třída 15, ale tato stavba je situována až na nároží ulic Střelecká – Gočárova třída a je tak zřejmé, že vytváří nárožní budovu, která může ve vztahu k sousedním stavbám akcentovat. Navržený záměr však nevytváří nárožní budovu ulic Střelecká – Gočárova třída, ale zaplňuje pouze část prostoru, neboť na zbývající části se nachází kulturní památka – vila Anička, která je tím nárožním objektem. Nelze proto takto jednoznačně srovnávat tyto dva objekty a záměr odůvodňovat stavbou Gočárova třída 15.
Zcela nadlimitní měřítko vůči okolním stavbám v bloku je patrné z nadhledové přiložené perspektivy. Přesahuje nejvyšší bod sousedních staveb v ulici Letců a směrem k vile Anička a k vile Jana Sixty svoji výšku zvedá, aniž by se jednalo o nárožní akcent, neboť na nároží ulic Střelecká a Gočárova třída se záměr nenachází.
Vazbou k okolní zástavbě a prostorovým uspořádáním se měl úřad územního plánování zabývat, ale neučinil tak. Podle našeho názoru záměr nerespektuje parametry okolní zástavby a je navržen zcela v rozporu s charakterem území. Nejsou ani naplněny úkoly územního plánování, jak je uvedeno výše.
Závazné stanovisko nesplňuje základní parametry stanovení § 149 správního řádu, neobsahuje řádné odůvodnění, resp. obsahuje pouze jednoduchá konstatování, že „záměr je v souladu“, aniž by byly úvahy jakkoliv rozvedeny. Je tedy v zásadě nepřezkoumatelné.